Tento program sloužĚ k zjišťovŔnĚ korelacĚ v sČrii fts obrŔzkŰ. Zde uvedu postup a nËkterČ vŮsledky. Data, se kterŮmi jsem pracovala se nachŔzejĚ v adresŔÜi 'e:\medon' (13. ÜĚjen 2001). Jako pomocnŮ obrŔzek se v programu zobrazuje prostÜednĚ obrŔzek sČrie.

PÜi prvnĚm spuštËnĚ postupujeme dle bodu 1 až 3.

Nahrajeme pracovnĚ adresŔÜ (adresŔÜ obsahujĚcĚ sČrii obrŔzkŰ). ObjevĚ se nŔsledujĚcĚ vŮbËr:

• 'Options'
  • 'Whole image'
  • 'Chosen regions'
  • 'Correction'

Sekce 'Whole image' souvisĚ s vŮpoŐty, kterČ se tŮkajĚ celČho obrŔzku, sekce 'Chosen regions' souvisĚ s vŮpoŐty, kterČ se tŮkajĚ vybranŮch oblastĚ. ObrŔzky jsou v programu brŔny v abecednĚm poÜadĚ.

ℑ

Po kliknutĚ zadŔme parametry sĚtË oblastĚ, se kterou budeme v prŰbËhu celČho programu pracovat. Pro pÜĚklad zde uvŔdĚm mnou zadanČ hodnoty pro vŮše uvedenou sČrii obrŔzkŰ:

• poŐŔteŐnĚ bod: 99,27
• poŐet oblastĚ ve smËru x a y: 35,28
• krokovŔnĚ: 15

PoŐŔteŐnĚ bod je pozice levČho dolnĚho rohu sĚtË a krokovŔnĚ je velikost ŐtvercovŮch oblastĚ sĚtË v pixelech. Ke zjištËnĚ tËchto parametrŰ lze použĚt proceduru 'sit.pro'.

V tČto ŐŔsti programu se spoŐĚtŔ integrŔl pro každou oblast sĚtË pro každŮ obrŔzek. Ke každČ oblasti sĚtË tedy dostaneme Üadu integrŔlŰ dlouhou jako je poŐet obrŔzkŰ. IntegrŔly de facto urŐujĚ celkovŮ jas oblasti, k jejich vŮpoŐtu se použĚvŔ IDL funkce 'int_tabulated'. Protože se celkovŮ jas obrŔzkŰ v prŰbËhu sČrie mËnĚ, odeŐetli jsme ještË od hodnot integrŔlŰ stÜednĚ hodnotu integrŔlŰ poŐĚtanou pro každŮ obrŔzek zvlŔšť. VeškerČ integrŔly jsou uloženy do souboru 'variable.dat', stÜednĚ hodnoty do souboru 'average.dat' a parametry sĚtË do souboru 'region.dat'. Po skonŐenĚ vŮpoŐtu se pÜes pomocnŮ obrŔzek zobrazĚ sĚť, tak jak jsme ji zadali.

ℑ

V teto ŐŔsti se spoŐĚtajĚ korelaŐnĚ koeficienty pro všechny dvojice oblastĚ sĚtË (korelujeme jas oblastĚ, tedy dvË Üady integrŔlŰ). PrŰbËžnË se vykreslujĚ oblasti, pro kterČ jsou tyto koeficienty již spoŐteny. VŮsledky se uložĚ do souboru 'koeficienty.dat'.

ℑ

VŮpoŐty v sekci 2 a 3 jsou ŐasovË nŔroŐnČ. V mČm pÜĚpadË trvalo poŐĚtŔnĚ integrŔlŰ cca 2 hodiny a poŐĚtŔnĚ korelaŐnĚch koeficientŰ cca 1 hodinu. UloženĚ spoŐtenŮch dat umožĐuje tyto body pÜi dalšĚm spuštËnĚ vynechat. Program testuje existenci souborŰ 'variable.dat', 'average.dat', 'region.dat' a 'koeficienty.dat', z kterŮch si data vytŔhne.

Po spoŐtenĚ integrŔlŰ a korelaŐnĚch koeficientŰ vybĚrŔme z nŔsledujĚcĚch bodŰ:

V tČto sekci se zobrazĚ histogram všech korelaŐnĚch koeficientŰ zĚskanŮch v ŐŔsti 3 a spoŐtou se jeho parametry μ a σ. Na obrŔzku se zvŮraznĚ oblasti, kterČ spolu korelujĚ (jejich korelaŐnĚ koeficient k splĐuje nerovnosti k > μ+3σ nebo k < μ-3σ). VŮsledky je možnČ uložit jako 'corr.jpg' a 'hist.jpg'. Z nŔsledujĚcĚho obrŔzku 'corr.jpg' je patrnČ, že oblasti, kterČ spolu korelujĚ, pÜekrŮvajĚ aktivnĚ oblasti, skvrny a filamenty.

'corr.jpg'


'hist.jpg'

ℑ

5. 'OPTIONS' - 'WHOLE IMAGE' - 'SHOW REGIONS WHICH CORRELATE WITH TOO MANY REGIONS'

Tato ŐŔst sloužĚ k zobrazenĚ oblastĚ, kterČ korelujĚ s velkŮm poŐtem oblastĚ. ZadŔme parametr 'n'. Program pak vykreslĚ oblasti, kterČ korelujĚ s vĚce než n oblastmi. Jejich souÜadnice je pak možnČ využĚt napÜ. v sekci 9. DŔle se zobrazĚ poŐty oblastĚ, s kterŮmi pÜĚslušnŔ oblast koreluje (ŐĚm vËtšĚ jas, tĚm vËtšĚ poŐet) a jejich contour. ObrŔzky je možnČ uložit jako 'reg.jpg' a 'count.jpg'. V nŔsledujĚcĚm pÜĚkladË jsou zobrazeny oblasti, kterČ korelujĚ s vĚce než 55 oblastmi (n = 55).

ℑ

Zde se poŐĚtŔ autokorelace jasu vybranČ oblasti a Fourierova transformace autokorelaŐnĚ kÜivky. SouÜadnice oblasti zadŔvŔme podle obrŔzku. VŮslednŮ graf je možnČ uložit jako 'auto.jpg'. Zde zobrazenŮ graf se tŮkŔ oblasti o souÜadnicĚch 10,10.

ℑ

Zde se poŐĚtŔ korelace jasu dvou vybranŮch oblastĚ a Fourierova transformace korelaŐnĚ kÜivky. SouÜadnice oblastĚ zadŔvŔme podle obrŔzku. VŮslednŮ graf je možnČ uložit jako 'cross.jpg'. Zde zobrazenŮ graf se tŮkŔ oblastĚ o souÜadnicĚch 18,17 a 16,20.

ℑ

V tČto ŐŔsti si mŰžeme nechat zobrazit svËtelnou kÜivku zvolenČ oblasti (zŔvislost velikosti integrŔlu na poÜadĚ obrŔzku). SouÜadnice oblasti zadŔme podle obrŔzku. ZobrazĚ se svËtelnŔ kÜivka oblasti po odeŐtenĚ stÜednĚ hodnoty integrŔlŰ, svËtelnŔ kÜivka pÜed odeŐtenĚm a jejich Fourierova transformace. Grafy je možnČ uložit jako 'light.jpg'. Zde zobrazenČ grafy se tŮkajĚ oblasti o souÜadnicĚch 16,20.

ℑ

Zde se zjišťuje, s kterŮmi ostatnĚmi oblastmi nŔmi vybranŔ oblast koreluje. SouÜadnice oblasti zadŔme podle obrŔzku. DŔle zvolĚme, zda budeme poŐĚtat histogram ze všech korelaŐnĚch koeficientŰ ('histogram from all the coefficients') nebo pouze z koeficientŰ, kterČ se tŮkajĚ nŔmi zadanČ oblasti ('histogram only for chosen region'). ZobrazĚ se histogram korelaŐnĚch koeficientŰ a spoŐĚtajĚ se jeho parametry μ a σ. V obrŔzku se zvŮraznĚ oblasti, s kterŮmi zadanŔ oblast koreluje (korelaŐnĚ koeficient k splĐuje nerovnosti k > μ+3σ nebo k < μ-3σ), ona sama se zvŮraznĚ ŐernË. VŮsledky lze uložit jako 'corr1.jpg' a 'hist1.jpg'.

ℑ

V tČto sekci se poŐĚtŔ korelace jasu dvou vybranŮch oblastĚ obsahujĚcĚch jasnČ body. Pozice tËchto oblastĚ však nejsou pevnČ jako v bodË 7, ale posouvajĚ se s pohybem jasnŮch bodŰ uvnitÜ tËchto oblastĚ.

ZadŔme souÜadnice oblastĚ a vybereme, zda budeme korekci poŐĚtat pomocĚ tËžištË ('center of brightness') nebo nejjasnËjšĚho bodu ('the brightest points'). Oblasti pak budou kopĚrovat pohyb tËžištË (resp. nejjasnËjšĚho bodu), tak že tËžištË (resp. nejjasnËjšĚ bod) bude vždy v jejich stÜedu.

Pokud sČrie obrŔzkŰ neobsahuje sledovanČ jasnČ body hned od poŐŔtku, mŰže se stŔt, že oblasti, ze kterŮch poŐĚtŔme integrŔl, sklouznou mimo mĚsto, kde se pozdËji objevĚ jasnČ body. V takovČm pÜĚpadË se vyplĐuje nepovinnŮ Çdaj 'start image'. Je to poÜadovČ ŐĚslo obrŔzku, ve kterČm jsou již jasnČ body patrnČ. Teprve od tohoto obrŔzku se zaŐne provŔdËt korekce a do tČ doby je pozice oblastĚ pevnŔ. Chceme-li poŐĚtat korekci hned od zaŐŔtku, pak Çdaj nevyplĐujeme. Pro kontrolu bËžĚ v prŰbËhu vŮpoŐtu animace, na kterČ je znŔzornËna aktuŔlnĚ pozice oblastĚ.

Jako vŮsledek se zobrazĚ graf s korelacĚ jasu dvou zvolenŮch oblastĚ po opravË a grafy tŮkajĚcĚ se pohybu tËžištË (resp. nejjasnËjšĚho bodu) pro obË oblasti. V tËchto grafech je znŔzornËna pozice tËžištË (resp. nejjasnËjšĚho bodu) v prŰbËhu korekce. Grafy se automaticky uklŔdajĚ pod nŔzvem 'correct1.jpg' a 'correct2.jpg'. SrovnŔnĚm obrŔzkŰ 'cross.jpg' a 'correct1.jpg' si lze všimnout, že korelace jasu oblastĚ po korekci je vyššĚ než pÜed nĚ. Z obrŔzku 'correct2.jpg' je dŔle patrnČ, že pohyby obou oblastĚ si odpovĚdajĚ, což ukazujĚ takČ grafy s korelacĚ souÜadnic oblastĚ. Ty se uklŔdajĚ pod nŔzvem 'correct3.jpg'. NŔsledujĚcĚ ukŔzky se opËt tŮkajĚ oblastĚ o souÜadnicĚch 18,17 a 16,20.

PoznŔmky:

• 1) VŮpoŐet korekce trvŔ ÜŔdovË minuty.
• 2) PoužitĚ nejjasnËjšĚho bodu pro korekci se neukŔzalo jako sprŔvnČ ÜešenĚ (patrnČ z animace).