. : http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1312/
: Unknown
: Wed Apr 13 08:02:49 2016
: IBM-866
: space station
Inaugurace dalekohledu ALMA je pedzvst nov ry objev | ESO esko

eso1312cs — Tiskov zprvy (organizace)

Inaugurace dalekohledu ALMA je pedzvst nov ry objev

Revolun teleskop pinese bezprecedentn pohledy na vesmr

13. bezna 2013

Dnes, 13. bezna 2013, se v odlehl ͆sti Chilskch And uskutenila oficiln inauguran ceremonie novho dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Tato udlost je oslavou dokonen vech hlavnch systm tohoto obنho pنstroje a formlnho pechodu od konstrukn fze k pln operativn observatoi. Projekt ALMA je realizovn v partnerstv Evropy, severn Ameriky a vchodn Asie ve spoluprc s Chilskou republikou.

Trojice mezinrodnch partner pivtala na observatoi ALMA v Chilsk pouti Atacama
vce jak ptistovku host, aby spolen oslavili spch tohoto projektu. estnm hostem udlosti byl chilsk prezident Sebastin Piera.

Mezi vznamnmi hosty tohoto setkn byli: Karlheinz Tchterle, rakousk federln ministr pro vdu vzkum; Petr Fiala, esk ministr kolstv, mldee a tlovchovy; Nuno Crato, portugalsk ministr pro vzdln a vdu; Roger Genet, francouzsk pedseda adu pro vzkum a inovace; Nora van der Wenden, nizozemsk pedsedkyn adu pro vzkum a vdu; Bruno Moor,vedouc vcarsk Divize pro mezinrodn spoluprci ve vzkumu a inovacch; Beatriz Barbuy, zstupkyn Brazlie; Anne Glover, vedouc vdeck poradkyn Prezidenta Evropsk komise a velvyslanci Rakouska, Belgie, esk republiky, Francie, Itlie, Nmecka, Japonska, Nizozem, Portugalska, vdka, vcarska, Spojenho krlovstv Velk Britnie a severnho Irska a Spojench stt americkch v Chile.

Chilsk prezident pi tto pنleitosti ekl: Jednm z mnoha pنrodnch zdroj Chile je psobiv hvzdn obloha. Vۊنm, e vda byla v poslednch letech jednm z hlavnch motor rozvoje tto zem. Jsem hrd na nai mezinrodn spoluprci na poli astronomie a ALMA je jejm zatm poslednm a nejvtm plodem.

Ceremonie, kter byla iv penena prostednictvm internetu, se rovnۊ zastnili zstupci mezinrodnch partner: Tim de Zeeuw, generln editel ESO; Subra Suresh, editel Americk nrodn nadace pro podporu vdy; Teru Fukui, nmstek japonskho ministra pro vzdln, kulturu, sport, vdu a technologie; Thijs de Graauw, editel observatoe ALMA. Slavnosti se astnili i نdc pracovnci ALMA, personl observatoe a zstupci sousednch obc.

Thijs de Graauw takto vyjdil sv oekvn: Dkuji vem vdcm i technikm z celho svta za sil a nesetn hodiny prce na projektu ALMA. N dalekohled ji ukzal, e je v souasnosti nejvysplejm teleskopem pro milimetrovou a submilimetrovou oblast a pekonv ve, co jsme pouvali dosud. Ji se nememe dokat, a astronomov vyuij veker monosti tohoto uniktnho zaنzen.

Toto je pنklad mimoنdnho spchu, jakho je mon doshnout, kdy nrody a instituce spoj sv sly. A to je tak strategie vlastn celmu programu ESO, dodal Tim de Zeeuw. Jeho aplikace na globln rovni v rmci partnerstv na takto rozshlm projektu poskytuje astronomm v lenskch sttech ESO monost provdt pikov vzkum, kter je mon jedin s dalekohledem ALMA.

Nsledujc den mla skupina host monost navtvit msto innosti samotnho dalekohledu (Array Operations Site) lec v nadmosk vce 5 000 m. Rozmstn jednotlivch antn komplexu ALMA bylo dokoneno zcela nedvno. Poslednch 7 antn z celkovch 66 je v souasnosti testovno pedtm, ne budou uvedeny do plnho provozu. I v ͆sten konfiguraci vak dalekohled ji poskytl adu mimoنdn detailn pohled do vesmru [1].

Dky tomu, e tento teleskop pracuje v psmu, kter je lidskm okem neviditeln, umon nm ALMA spatit dosud nepozorovateln detaily zrodu hvzd, mladch galaxi ranho vesmru i planet obhajcch kolem vzdlench hvzd. Je schopen tak objevovat a mۊit rozloen molekul mnoh z nich jsou vznamn pro ivot kter se formuj ve vesmru mezi hvzdami.

Projekt observatoe zapoal v 80. letech 20. stolet jako trojice nezvislch studi v Evrop, USA a Japonsku, kter nsledn splynuly v jednu. Konstrukce observatoe byla zahjena v roce 2003 a celkov nklady na jej vstavbu doshly 1,4 miliardy dolar. Podl ESO je 37,5%.

Celkem 54 dvanctimetrovch a 12 sedmimetrovch parabolickch antn systmu ALMA pracuje spolen jako jeden dalekohled. Kad antna zachycuje zen pichzejc z vesmru a usmrn jej do pijmae. Signly z jednotlivch antn jsou nsledn spojeny a zpracovny specializovanm superpo͆taem ALMA koreltor. Antny je mon uspoنdat do rznch konfigurac pi maximln vzdlenosti od 150 m a po 16 km.

U pنleitosti inaugurace observatoe ALMA zveejnily partnersk organizace (ESO, NRAO a NAOJ) estnctiminutov video s nzvem ALMA hledn naeho kosmickho pvodu (ALMA In Search of Our Cosmic Origins), dokumentrn fotografickou knihu a broury vnovan historii astronomie v tto lokalit, projektu a pنspvkm vkonnch pracovnk. Veker materily jsou ke staen v elektronick podob.

Poznmky

[1] Pنklady prvnch vzkumnch prac zaloench na pozorovn pomoc ALMA jsou popsny v tiskovch zprvch ESO: eso1216, eso1239, eso1301 a eso1313.

Dal informace

Mezinrodn astronomick observato ALMA je spolenm projektem Evropy, severn Ameriky a vchodn Asie ve spoluprci s Chilskou republikou. ALMA je za Evropu financovna ESO, za severn Ameriku NSF (National Science Foundation) ve spoluprci s NRC (National Research Council of Canada) a s NSC (National Science Council of Taiwan) a za vchodn Asii NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spoluprci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu. Vstavba a provoz observatoe ALMA jsou ze strany Evropy نzeny ESO, ze severn Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), kter je نzena AUI (Associated Universities, Inc.), a za vchodn Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojen observato ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotn veden a نzen stavby, plnovn a provoz teleskopu ALMA.

ESO je nejvznamnj mezivldn astronomick organizace Evropy a v souasnosti nejproduktivnj pozemn astronomick observato. ESO podporuje celkem 15 lenskch zem: Belgie, Brazlie, esk republika, Dnsko, Finsko, Francie, Itlie, Nmecko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, panlsko, vdsko, vcarsko a Velk Britnie. ESO uskute͊uje ambicizn program zamۊen na nvrh, konstrukci a spۊn chod vkonnch pozemnch pozorovacch komplex umoujcch astronomm doshnout vznamnch vdeckch objev. ESO tak vedouc lohu pi podpoe a organizaci spoluprce v astronomickm vzkumu. ESO provozuje ti uniktn pozorovac stediska svtovho vznamu nachzejc se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoi Paranal provozuje Velmi velk teleskop (VLT), co je nejvysplej astronomick observato pro viditelnou oblast svtla, a tak dva dal pehldkov teleskopy. VISTA pracuje v infraerven ͆sti spektra a je nejvtm pehldkovm dalekohledem na svt, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je nejvtm teleskopem navrenm k prohldce oblohy vhradn ve viditeln ͆sti spektra. ESO je evropskm partnerem revolunho astronomickho teleskopu ALMA, nejvtho astronomickho projektu souasnosti. Pro viditelnou a blzkou infraervenou oblast ESO rovnۊ plnuje nov dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primrnm zrcadlem o prmru 39 metr, kter se stane nejvtm okem do vesmru.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
nrodn kontakt
Astronomick stav AV R, 251 65 Ondejov, esk republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiن Srba
peklad
Hvzdrna Valask Meziن͆, p. o., esk republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen
ESO education and Public Outreach Department
Garching bei Mnchen, Germany
Tel.: +49 89 3200 6761
Mobil: +49 173 3872 621
Email: lars@eso.org

Richard Hook
ESO, Public Information Officer
Garching bei Mnchen, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je peklad tiskov zprvy ESO eso1312. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovnku z jednotlivch lenskch zem ESO, jejich kolem je slouit jako kontaktn osoby pro lokln mdia.
Pouit snmk a vide ESO
Jste novin? Pنhlate se k odebrn zpravodaje ESO Media.

O zprv

Tiskov zprva .:eso1312cs
Jmno:Atacama Large Millimeter/submillimeter Array
Typ:Unspecified : Technology : Observatory
Facility:Atacama Large Millimeter/submillimeter Array

Obrzky

Leteck pohled na pole antn ALMA
Leteck pohled na pole antn ALMA
Prezident Piera prohl튬 techniku ALMA
Prezident Piera prohl튬 techniku ALMA
Host inauguran ceremonie ALMA
Host inauguran ceremonie ALMA
Leteck pohled na podprn stedisko observatoe (Operations Support Facility, OSF)
Leteck pohled na podprn stedisko observatoe (Operations Support Facility, OSF)

Videa

Film 'ALMA hledn naeho kosmickho pvodu'
Film 'ALMA hledn naeho kosmickho pvodu'
ESOcast 55: The ALMA Inauguration
ESOcast 55: The ALMA Inauguration
pouze anglicky
Video News Release 38: The ALMA Inauguration
Video News Release 38: The ALMA Inauguration
pouze anglicky
Sestih z inaugurace ALMA
Sestih z inaugurace ALMA
ALMA inauguration live streaming (recorded)
ALMA inauguration live streaming (recorded)
pouze anglicky
International Space Station Astronauts Congratulate ALMA Partners
International Space Station Astronauts Congratulate ALMA Partners
pouze anglicky

Prohldnte si tak nae

Polete nm koment!
Subscribe to receive news from ESO in your language
Accelerated by CDN77