. : http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1219/
: Unknown
: Wed Apr 13 07:04:01 2016
: IBM-866
Prosvn prachu v psu Oriona | ESO esko

eso1219cs — Tiskov zprva (snmek)

Prosvn prachu v psu Oriona

2. kvtna 2012

Nov snmek oblasti obklopujc reflexn mlhovinu M 78 lec severn od psu Oriona ukazuje oblaka kosmickho prachu, kter se thnou mlhovinou jako Ȋra perel. Pozorovn byla provedena pomoc dalekohledu APEX (Atacama Pathfinder Experiment) [1], kter sleduje tepeln zen zrnek mezihvzdnho prachu. To astronomm umouje nahl튬et do mst, kde vznikaj nov hvzdy.

Prach, lec na povrchu a skrvajc krsu njakho objektu, nm me bt i nepنjemn. Ale v pنpad tohoto snmku mlhoviny M 78 a jejho okol, kter odhaluje vyzaovn zrnek kosmickho prachu na submilimetrovch vlnovch dlkch, ukazuje, e prach me bt tak zajmav. Pro astronomy je toti velmi dleit, nebo hust prachoplynn oblaka jsou mstem zrodu novch hvzd.

Uprosted tohoto zbru se nachz mlhovina M 78, kter je tak znma pod oznaenm NGC 2068. Jedn o tzv. reflexn mlhovinu, co znamen, e ve viditelnm svtle pozorujeme namodral zen hvzd odraen od prachovch ͆stic v oblacch mlhoviny. Pozorovn dalekohledem APEX (oranov) jsou na obrzku proloena pes snmek ve viditelnm svtle. Jeliko APEX zkoum vesmr na submilimetrovch vlnovch dlkch, odhaluje jemn svit hustch a chladnch prachovch shluk, z nich nkter jsou chladnj ne -250 C. Ve viditelnm svtle tyto prachov shluky vypadaj tmav, jsou neprhledn a zakrvaj objekty v pozad. To je tak dvod, pro jsou dalekohledy jako je APEX dleit pro vzkum prachovch oblak, ve kterch hvzdy vznikaj.

Jeden z filament pozorovanch pنstrojem APEX vypad ve viditelnm svtle jako tmav ps, thnouc se pes M 78. To znamen, e tento hust prachov oblak se nachz ped reflexn ͆st mlhoviny a zastiuje jej svtlo. Dal npadn oblast zنcho plynu se pekrv s viditelnm svtlem mlhoviny v jej doln ͆sti. Chybjc temn prachov ps na snmku ve viditelnm svtle znamen, e tento region s vysokou koncentrac prachovch ͆stic se ve skutenosti nachz v pozad za reflexn mlhovinou.

Pozorovn tchto oblak tak odhalila plyn proudc vysokou rychlost ven z nkterch shluk. Tyto proudy jsou vyvrhovny z polrnch oblast mladch hvzd pi jejich vzniku z okolnho materilu. Pنtomnost tchto tvar je jasnou znmkou vzniku hvzd uvnit tchto shluk.

V horn ͆sti snmku se nachz jet jedna reflexn mlhovina: NGC 2071. Zatmco centrln oblasti zachycen na tomto zbru obsahuj pouze hvzdy s nzkou hmotnost, v NGC 2071 nalezneme masivnj hvzdy. Odhaduje se, ze jsou a 5krt hmotnj ne Slunce. Nachzej se v nejjasnj ͆sti mlhoviny na oranovm zbru poنzenm pنstrojem APEX.

Pozorovn pنstrojem APEX, kter byla pouita k vytvoen tohoto kombinovanho snmku, vedli Thomas Stanke (ESO), Tom Megeath (University of Toledo, USA) a Amy Stutz (Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Nmecko). Dal informace o tto oblasti a jejm vzhledu ve viditelnm svtle, vetn nedvno objeven a rychle se mnc McNeilovy mlhoviny, najdete ve zprv eso1105.

Poznmky

[1] Projekt APEX je realizovn ve spoluprci Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO, provoz dalekohledu na planin Chajnantor zajiuje ESO. APEX je prototypem zaنzen pro submilimetrov dalekohled pنt generace ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), kter je ve vstavb a bude provozovn na stejnm mst.

Dal informace

V roce 2012 slavme 50. vro͆ zaloen ESO. ESO (Evropsk jin observato) je hlavn mezinrodn astronomickou organizac Evropy a patن k nejproduktivnjm astronomickm observatoنm svta. Je podporovna 15 lenskmi stty, ktermi jsou: Belgie, Brazlie, esk republika, Dnsko, Finsko, Francie, Itlie, Nmecko, Nizozem, Portugalsko, Rakousko, panlsko, vdsko, vcarsko a Velk Britnie. ESO m za cl vvoj, konstrukci a provoz vkonnch pozemnch astronomickch zaنzen, kter umon vznamn vdeck objevy. ESO tak hraje pedn roli pi propagaci a organizaci mezinrodn spoluprce na poli astronomickho vzkumu. ESO v souasnosti provozuje ti observatoe svtov rovn: La Silla, Paranal a Chajnantor, kter se nachzej na pouti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachz VLT (Very Large Telescope = Velmi velk dalekohled) nejvysplej pozemn dalekohled pracujc ve viditelnm svtle a VISTA, nejvt pehldkov dalekohled pro infraervenou oblast na svt. Zrove je ESO evropskm zstupcem nejvtho astronomickho projektu vech dob teleskopu ALMA budovanho na planin Chajnantor. V souasnosti ESO plnuje vstavbu Evropskho extrmn velkho dalekohledu (E-ELT), kter bude mt prmr primrnho zrcadla 40 metr. Ml by pracovat v infraervenm i viditelnm oboru zen a stane se nejvtm dalekohledem svta.

Odkazy

  • informace oteleskopuAPEX
  • snmky teleskopuAPEX

Kontakty

Viktor Votruba
nrodn kontakt
Astronomick stav AV R, 251 65 Ondejov, esk republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiن Srba
peklad
Hvzdrna Valask Meziن͆, p. o., esk republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Thomas Stanke
ESO
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6116
Email: tstanke@eso.org

Douglas Pierce-Price
ESO ALMA/APEX Public Information Officer
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6759
Email: dpiercep@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je peklad tiskov zprvy ESO eso1219. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovnku z jednotlivch lenskch zem ESO, jejich kolem je slouit jako kontaktn osoby pro lokln mdia.
Pouit snmk a vide ESO
Jste novin? Pنhlate se k odebrn zpravodaje ESO Media.

O zprv

Tiskov zprva .:eso1219cs
Jmno:M 78, Messier 78, NGC 2068, Orion
Typ:Milky Way : Nebula : Appearance : Reflection
Facility:Atacama Pathfinder Experiment

Obrzky

Kosmick prachov oblaky v mlhomin M 78
Kosmick prachov oblaky v mlhomin M 78
M 78: reflexn mlhovina v Orionu
M 78: reflexn mlhovina v Orionu
Prosvn prachu v psu Oriona - dostupn data
Prosvn prachu v psu Oriona - dostupn data

Videa

Prosvn prachu v psu Oriona - zoom
Prosvn prachu v psu Oriona - zoom
Prosvn prachu v psu Oriona - panorama
Prosvn prachu v psu Oriona - panorama

Image Comparisons

Sifting through Dust near Orions Belt (mouseover comparison)
Sifting through Dust near Orions Belt (mouseover comparison)
pouze anglicky

Prohldnte si tak nae

Polete nm koment!
Subscribe to receive news from ESO in your language
Accelerated by CDN77