eso1201cs — Tiskov†á zpr†áva (sn†ímek)

KouŠÙov€Û rŠïŠ¬ov†é j†ádro mlhoviny Omega

4. ledna 2012

Nov†­ sn†ímek mlhoviny Omega, kter†­ poŠÙ†ídil dalekohled ESO/VLT, patŠÙ†í k nejostŠÙejŠá†ím z†áb€ÛrŠïm tohoto objektu, jak†­ byl kdy poŠÙ†ízen z povrchu Zem€Û. Obr†ázek zachycuje rud€Û zbarvenou zapr†áŠáenou centr†áln†í €Í†ást t†éto slavn†é oblasti zrodu nov†­ch hv€Ûzd a odhaluje v†­jime€Ín†é detaily kosmick†é krajiny pln†é oblakŠï plynu, prachu a nov€Û vznikl†­ch hv€Ûzd.

Barevn†­ plyn a temn†­ prach v mlhovin€Û Omega jsou zdrojem materi†álu pro tvorbu pŠÙ†íŠát†í generace hv€Ûzd. V t†éto konkr†étn†í €Í†ásti mlhoviny ty nejmladŠá†í hv€Ûzdy òÀÓ oslniv€Û jasn†é, modrob†íl†é òÀÓ osv€Ûtluj†í celou sc†énu. KouŠÙov€Û vyhl†íŠ¬ej†íc†í prachov†é p†ásy pozorujeme jako siluetu na pozad†í z†áŠÙ†íc†ího plynu. Dominantn†í na€Íervenal†á barva t†éto oblasti je d†ána pŠÙ†ítomn†­m vod†íkem, kter†­ n†ásledkem interakce s intenzivn†ími ultrafialov†­mi paprsky mlad†­ch hork†­ch hv€Ûzd vyzaŠÙuje na vlnov†­ch d†élk†ách v €Íerven†é oblasti spektra.

Mlhovina Omega je zn†áma pod ŠÙadou ozna€Íen†í, kter†á z†ávis†í na tom, kdo ji pozoroval a co si doty€Ín†­ myslel, Š¬e vid†í. DalŠá†ími jm†ény jsou napŠÙ†íklad Swan Nebula (mlhovina LabuŠå), Horseshoe Nebula (mlhovina Podkova) a dokonce Lobster Nebula (mlhovina Humr). Objekt se dostal tak†é do slavn†ého Messierova katalogu pod €Í†íslem 17 (M 17) a je katalogizov†án tak†é jako NGC 6618. Mlhovina se nach†áz†í 5 aŠ¬ 6 tis†íc sv€Ûteln†­ch let od n†ás sm€Ûrem do souhv€Ûzd†í StŠÙelce. Tento mezi astronomy velmi popul†árn†í objekt je jednou z nejmladŠá†ích a nejaktivn€ÛjŠá†ích zn†ám†­ch hv€Ûzdn†­ch porodnic v Galaxii.

Sn†ímek byl poŠÙ†ízen pomoc†í pŠÙ†ístroje FORS (FOcal Reducer and Spectrograph), kter†­ pracuje ve spojen†í s dalekohledem Antu, jedn†ím ze €ÍtveŠÙice z†ákladn†ích osmimetrov†­ch dalekohledŠï VLT.ˆà Spole€Ín€Û s mohutnost†í dalekohledu pomohl kvalit€Û a ostrosti sn†ímku tak†é v†­jime€Ín€Û klidn†­ vzduch b€Ûhem pozorov†án†í [1]. V†­sledkem je obr†ázek, kter†­ patŠÙ†í k nejostŠÙejŠá†ím z†áb€ÛrŠïm t†éto €Í†ásti mlhoviny Omega, jak†­ byl kdy z†ísk†án z povrchu Zem€Û.

Tento obr†ázek je jedn†ím z prvn†ích, kter†é byly z†ísk†ány v r†ámci programu ESO Cosmic Gems [2].

Pozn†ámky

[1] Term†ín òÀÚseeingòÀØ astronomov†é pouŠ¬†ívaj†í pro m€ÛŠÙen†í ruŠáiv†­ch efektŠï (turbulenc†í) v atmosf†éŠÙe Zem€Û. V noci, kdy byla provedena tato pozorov†án†í, vŠáak byly podm†ínky velmi dobr†é. Seeing se obvykle m€ÛŠÙ†í jako zd†ánliv†­ prŠïm€Ûr hv€Ûzdy, kterou pozorujeme dalekohledem. V tomto pŠÙ†ípad€Û byly podm†ínky extr†émn€Û dobr†é, seeing se pohyboval kolem 0,45òÀÜ, coŠ¬ znamen†á velmi mal†é rozmaz†án†í a chv€Ûn†í sledovan†ého objektu.

[2] Uveden†­ obr†ázek byl vytvoŠÙen v r†ámci programu ESO Cosmic Gems. Jedn†á se o novou iniciativu, jej†íŠ¬ snahou je vytv†áŠÙet astronomick†é sn†ímky vizu†áln€Û atraktivn†ích objektŠï pro vzd€Ûl†ávac†í a populariza€Ín†í †¡€Íely. Program vyuŠ¬†ív†á kr†átk†­ch †¡sekŠï pozorovac†ího €Íasu a jinak nevyuŠ¬it†ého €Íasu dalekohledŠï, aby dopad na v€Ûdeck†á pozorov†án†í byl minim†áln†í. Z†ískan†á data jsou vŠáak k dispozici tak†é odborn†íkŠïm prostŠÙednictv†ím v€Ûdeck†­ch archivŠï ESO.

DalŠá†í informace

V roce 2012 slav†íme 50. v†­ro€Í†í zaloŠ¬en†í ESO. ESO (Evropsk†á jiŠ¬n†í observatoŠÙ) je hlavn†í mezin†árodn†í astronomickou organizac†í Evropy a patŠÙ†í k nejproduktivn€ÛjŠá†ím astronomick†­m observatoŠÙ†ím sv€Ûta. Je podporov†ána 15 €Ílensk†­mi st†áty, kter†­mi jsou: Belgie, Braz†ílie, €Ìesk†á republika, D†ánsko, Finsko, Francie, It†álie, N€Ûmecko, Nizozem†í, Portugalsko, Rakousko, Šàpan€Ûlsko, Šàv†édsko, Šàv†­carsko a Velk†á Brit†ánie. ESO m†á za c†íl v†­voj, konstrukci a provoz v†­konn†­ch pozemn†ích astronomick†­ch zaŠÙ†ízen†í, kter†á umoŠ¬n†í v†­znamn†é v€Ûdeck†é objevy. ESO tak†é hraje pŠÙedn†í roli pŠÙi propagaci a organizaci mezin†árodn†í spolupr†áce na poli astronomick†ého v†­zkumu. ESO v sou€Íasnosti provozuje tŠÙi observatoŠÙe sv€Ûtov€Û †¡rovn€Û: La Silla, Paranal a Chajnantor, kter†é se nach†ázej†í na pouŠáti Atacama v Chile. Na Paranalu se nach†áz†í VLT (Very Large Telescope = Velmi velk†­ dalekohled) òÀÓ nejvysp€ÛlejŠá†í pozemn†í dalekohled pracuj†íc†í ve viditeln†ém sv€Ûtle a VISTA, nejv€ÛtŠá†í pŠÙehl†ídkov†­ dalekohled pro infra€Íervenou oblast na sv€Ût€Û. Z†ároveŠÈ je ESO evropsk†­m z†ástupcem nejv€ÛtŠá†ího astronomick†ého projektu vŠáech dob òÀÓ teleskopu ALMA budovan†ého na planin€Û Chajnantor. V sou€Íasnosti ESO pl†ánuje v†­stavbu Evropsk†ého extr†émn€Û velk†ého dalekohledu (E-ELT), kter†­ bude m†ít prŠïm€Ûr prim†árn†ího zrcadla 40 metrŠï. M€Ûl by pracovat v infra€Íerven†ém i viditeln†ém oboru z†áŠÙen†í a stane se nejv€ÛtŠá†ím dalekohledem sv€Ûta.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
n†árodn†í kontakt
Astronomick†­ †¡stav AV €ÌR, OndŠÙejov 251 65, €Ìesk†á republika
Email: votruba@physics.muni.cz

JiŠÙ†í Srba
pŠÙeklad
Hv€Ûzd†árna ValaŠásk†é MeziŠÙ†í€Í†í, p. o., €Ìesk†á republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer
Garching bei M†®nchen, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je pŠÙeklad tiskov†é zpr†ávy ESO eso1201. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovn†íku z jednotliv†­ch €Ílensk†­ch zem†í ESO, jejichŠ¬ †¡kolem je slouŠ¬it jako kontaktn†í osoby pro lok†áln†í m†édia.