Äîęóěĺíň âç˙ň čç ęýřŕ ďîčńęîâîé ěŕřčíű. Ŕäđĺń îđčăčíŕëüíîăî äîęóěĺíňŕ : http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1246/
Äŕňŕ čçěĺíĺíč˙: Unknown
Äŕňŕ číäĺęńčđîâŕíč˙: Wed Apr 13 07:10:04 2016
Ęîäčđîâęŕ: IBM-866
Trpasli€Í†í planeta Makemake nem†á atmosf†éru | ESO €Ěesko

eso1246cs — Tiskov†é zpr†áva (v€Űdeck†á)

Trpasli€Í†í planeta Makemake nem†á atmosf†éru

Vzd†álen†­ zmrzl†­ sv€Űt poprv†é poodhalil sv†á tajemstv†í

21. listopadu 2012

Astronomov†é vyuŠŹili trojici dalekohledŠď na observatoŠŮ†ích ESO v Chile ke sledov†án†í neobvykl†ého †Ąkazu ňŔÓ z†ákrytu vzd†álen†é hv€Űzdy trpasli€Í†í planetou Makamake. Tato pozorov†án†í poprv†é umoŠŹnila hledat u tohoto objektu zn†ámky atmosf†éry. Makemake je zmrzl†­ sv€Űt s ob€ŰŠŹnou dr†áhou leŠŹ†íc†í daleko ve vn€ŰjŠá†í €Í†ásti Slune€Ín†í soustavy. PŠŮedpokl†ádalo se, ŠŹe by mohla m†ít atmosf†éru, podobn€Ű jako Pluto (eso0908). Jak se vŠáak uk†ázalo, nen†í to pravda. V€ŰdcŠďm se rovn€ŰŠŹ podaŠŮilo poprv†é ur€Íit hustotu Makemake. V†­sledky byly publikov†ány 22. listopadu v odborn†ém €Íasopise Nature.

Trpasli€Í†í planeta Makemake [1] je objekt asi o tŠŮetinu menŠá†í neŠŹ Pluto. Pohybuje se Slune€Ín†í soustavou po dr†áze leŠŹ†íc†í aŠŹ za Plutem, ale bl†íŠŹe neŠŹ Eris, nejhmotn€ŰjŠá†í zn†ám†á trpasli€Í†í planeta (eso1142). DŠŮ†ív€ŰjŠá†í pozorov†án†í tohoto zmrzl†ého objektu uk†ázala vz†ájemnou podobnost Makemake a Pluta, coŠŹ n€Űkter†é astronomy pŠŮivedlo k domn€Űnce, ŠŹe stejn€Ű jako Pluto by i Makemake mohla m†ít slabou atmosf†éru. Nov†á pozorov†án†í vŠáak uk†ázala, ŠŹe Makemake, stejn€Ű jako Eris, nen†í obklopena ŠŹ†ádn†­m v†­znamn†­m plynn†­m obalem.ˆŕˆŕˆŕ

T†­m astronomŠď, kter†­ vedl Jos†é Luis Ortiz (Instituto de Astrof†ísica de Andaluc†ía, CSIC, Šŕpan€Űlsko), vyuŠŹil pozorov†án†í z†ákrytu vzd†álen†é hv€Űzdy trpasli€Í†í planetou Makemake [3] proveden†á pomoc†í teleskopŠď VLT (Very Large Telescope), NTT (New Technology Telescope) a TRAPPIST (TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope) pracuj†íc†ích na observatoŠŮ†ích ESO La Silla a Paranal v Chile i dalŠá†ích menŠá†ích dalekohledŠď v JiŠŹn†í Americe [2].
ˆŕ
ňŔŢJak Makemake pŠŮech†ázela pŠŮed vzd†álenou st†álic†í, m†ísto aby jasnost hv€Űzdy postupn€Ű klesala a op€Űt rostla, jej†í sv€Űtlo zmizelo a objevilo se velmi n†áhle. To znamen†á, ŠŹe tato trpasli€Í†í planeta ŠŹ†ádnou v†­znamnou atmosf†éru nem†á,ňŔÜ ŠŮ†ík†á Jos†é Luis Ortiz. ňŔŢDŠŮ†íve jsme se domn†ívali, ŠŹe Makemake m†á pŠŮedpoklady, aby si atmosf†éru vytvoŠŮila. Š­e ŠŹ†ádnou atmosf†éru nem†á, je jen zn†ámkou toho, co vŠáechno jeŠát€Ű nev†íme o t€Űchto z†áhadn†­ch objektech. ZjiŠát€Űn†í vlastnost†í Makemake pŠŮedstavuje prvn†í v†­znamn†­ krok v naŠáem v†­zkumu vybran†­ch vzd†álen†­ch ledov†­ch t€Űles.ňŔÜ
ˆŕ
Makemake nem†á ŠŹ†ádn†é velk†é satelity a zkoumat objekt v takov†é vzd†álenosti je velmi obt†íŠŹn†é [4]. I to m†álo, co o n†í v†íme, jsou pouze pŠŮibliŠŹn†á €Í†ísla. Ale pozorov†án†í proveden†á t†ímto t†­mem poskytla nov†é detailn†í informace ňŔÓ umoŠŹnila zpŠŮesnit rozm€Űry Makemake, odhadnout maxim†áln†í hustotu pŠŮ†ípadn†é atmosf†éry a poprv†é ur€Íit tak†é hustotu t†éto trpasli€Í†í planety. Pozorov†án†í rovn€ŰŠŹ umoŠŹnila zm€ŰŠŮit, kolik slune€Ín†ího sv€Űtla Makemake odr†áŠŹ†í, stanovit jej†í albedo [5]. Odrazivost povrchu Makemake se pohybuje kolem 77 %, coŠŹ je srovnateln†é se Šápinav†­m sn€Űhem. Tato hodnota je vyŠáŠá†í neŠŹ v pŠŮ†ípad€Ű Pluta, ale niŠŹŠá†í neŠŹ u Eris.ˆŕˆŕˆŕ
Prozkoumat Makemake v takov†ém detailu bylo moŠŹn†é pouze d†íky tomu, ŠŹe pŠŮech†ázela pŠŮed vzd†álen€ŰjŠá†í hv€Űzdou. Takov†ému vz†ácn†ému †Ąkazu ŠŮ†ík†áme z†ákryt hv€Űzdy. Astronomov†é d†íky n€Űmu dostanou pŠŮ†íleŠŹitost z†ískat detailn†í informace o ŠŮ†ídk†­ch a jemn†­ch atmosf†ér†ách, kter†é obklopuj†í tyto vzd†álen†é objekty Slune€Ín†í soustavy. †Úkaz vŠáak umoŠŹŠČuje z†ískat dalŠá†í velmi pŠŮesn†é informace o povaze t€Űchto t€Űles.ˆŕ

Obzvl†áŠáŠĺ v pŠŮ†ípad€Ű Makemake nast†ávaj†í z†ákryty jasn€ŰjŠá†ích hv€Űzd opravdu jen velmi zŠŮ†ídka. Pohybuje se totiŠŹ velmi pomalu oblastmi oblohy, kde je vhodn†­ch hv€Űzd velmi m†álo. PŠŮesn†á pŠŮedpov€Ű€Ď a detekce takov†ého †Ąkazu je nav†íc extr†émn€Ű obt†íŠŹn†á. †Úsp€ŰŠán†é koordinovan†é pozorov†án†í t†­mem, jehoŠŹ €Ílenov†é jsou rozm†íst€Űni na mnoha pozorovac†ích stanoviŠát†ích po cel†ém kontinentu lze povaŠŹovat za prvotŠŮ†ídn†í †Ąsp€Űch.

ňŔŢPluto, Eris a Makemake patŠŮ†í k t€Űm v€ŰtŠá†ím objektŠďm po€Íetn†é skupiny ledov†­ch t€Űles ob†íhaj†íc†ích Slunce v opravdu velk†­ch vzd†álenostech,ňŔÜ ŠŮ†ík†á Jos†é Luis Ortiz. ňŔŢNaŠáe pozorov†án†í v†­znamn€Ű vylepŠáila poznatky o Makemake, jednom z nejv€ŰtŠá†ích t€Űles t†éto oblasti; a tyto informace budeme moci vyuŠŹ†ít pŠŮi zkoum†án†í dalŠá†ích zaj†ímav†­ch objektŠď v t†éto €Í†ásti Slune€Ín†í soustavy.ňŔÜ

Pozn†ámky

[1] T€Űleso dnes zn†ám†é jako Makemake bylo objeveno kr†átce po velikonoc†ích v bŠŮeznu 2005. Dostalo provizorn†í ozna€Íen†í 2005 FY9 a pŠŮezd†ívku 'Easterbunny' (velikono€Ín†í zaj†í€Íek). V €Íervenci 2008 t€Űleso dostalo kone€Ín†é €Í†íslo 136472 a jm†éno Makemake. Makemake byl stvoŠŮitelem lidstva a bohem plodnosti v mytologii pŠďvodn†ích obyvatel Velikono€Ín†ího ostrova.ˆŕ

Makemake je jednou z p€Űti trpasli€Í†ích planet, kter†é dnes (na konci roku 2012) form†áln€Ű uzn†áv†á Mezin†árodn†í astronomick†á unie (International Astronomical Union, IAU). DalŠá†ími jsou Ceres, Pluto, Haumea a Eris. DalŠá†í informace o trpasli€Í†ích planet†ách naleznete na str†ánk†ách IAU.

[2] DalŠá†ím dalekohledem pouŠŹit†­m v t†éto kampani byl teleskop o prŠďm€Űru 0,84 m provozovan†­ chilskou Cat†lica del Norte University. Dalekohled je um†íst€Űn na hoŠŮe Cerro Armazones, budouc†ím stanoviŠáti dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).

[3] Makemake zakryla 23. dubna 2011 hv€Űzdu ozna€Íenou NOMAD 1181-0235723 (NOMAD je zkratkou Naval Observatory Merged Astronomic Dataset). €Ělenov†é t†­mu pozorovali †Ąkaz pomoc†í sedmi rŠďzn†­ch dalekohledŠď rozm†íst€Űn†­ch v Braz†ílii a Chile. †Úkaz trval pouze jednu minutu. Proto astronomov†é k jeho zachycen†í vyuŠŹili moŠŹnost†í specializovan†é vysokorychlostn†í kamery zn†ám†é jako ULTRACAM (eso0520) a syst†ém pro vysokorychlostn†í zobrazov†án†í v infra€Íerven†é oblasti ozna€Íovan†­ ISAAC.ˆŕˆŕ

[4] V pŠŮ†ípad€Ű objektŠď s jedn†ím nebo v†íce satelity je moŠŹn†é m€Űs†íce pouŠŹ†ít k ur€Íen†í hmotnosti takov†ého t€Űlesa. To vŠáak nen†í moŠŹn†é v pŠŮ†ípad€Ű Makemake.

[5] Bylo ur€Íeno, ŠŹe Makemake m†á geometrick†é albedo 0,77 ˆ‘ 0,03, coŠŹ je v†íce neŠŹ u Pluta, ale m†én€Ű neŠŹ u Eris. Albedo 1 pŠŮedstavuje †Ąpln€Ű odr†áŠŹej†íc†í objekt, albedo 0 pak €Íern†­ povrch neodr†áŠŹej†íc†í vŠďbec ŠŹ†ádn†é sv€Űtlo. Uveden†á pozorov†án†í, spolu s dalŠá†ími dŠŮ†ív€ŰjŠá†ími v†­sledky, ukazuj†í, ŠŹe Makemake m†á stŠŮedn†í hustotu 1,7 ˆ‘ 0,3 g/cm3, coŠŹ n†ásledn€Ű €ÍlenŠďm t†­mu umoŠŹnilo odvodit, ŠŹe Makemake m†á tvar zploŠát€Űl†ého elipsoidu ňŔÓ koule zploŠát€Űn†á na p†lech ňŔÓ s hlavn†ími osami 1430 ˆ‘ 9 km a 1502 ˆ‘ 45 km. Makemake nem†á glob†áln†í atmosf†éru hust€ŰjŠá†í neŠŹ jedna tis†ícina atmosf†éry Pluta. Na druh†é stran€Ű by vŠáak mohla m†ít atmosf†éru, kter†á zakr†­v†á jen €Í†ást povrchu. Takovou lok†áln†í atmosf†éru, kterou teorie pŠŮipouŠát†í, tato proveden†á pozorov†án†í nevylu€Íuj†í.

DalŠá†í informace

V†­zkum byl prezentov†án v €Íl†ánku ňŔÜAlbedo and atmospheric constraints of dwarf planet Makemake from a stellar occultationňŔÝ, kter†­ vyŠáel 22. listopadu 2012 v €Íasopise Nature.

SloŠŹen†í t†­mu: J. L. Ortiz (Instituto de Astrof†ísica de Andaluc†ía, CSIC, Šŕpan€Űlsko), B. Sicardy (Observatoire de Paris; CNRS; Universit†é Pierre et Marie Curie; Universit†é Paris Diderot; Institut Universitaire de Francie), F. Braga-Ribas (Observatoire de Paris, CNRS, Francie; Observat†rio Nacional/MCTI, Braz†ílie), A. Alvarez-Candal (European Southern Observatory, Chile; Instituto de Astrof†ísica de Andaluc†ía, CSIC, Šŕpan€Űlsko), E. Lellouch (Observatoire de Paris, CNRS, Francie) a dalŠá†í.

†Úpln†­ seznam autorŠď je uveden v origin†áln†ím €Íl†ánku.

V roce 2012 si pŠŮipom†ín†áme pades†át†é v†­ro€Í†í zaloŠŹen†í Evropsk†é JiŠŹn†í ObservatoŠŮe (ESO). ESO je nejv†­znamn€ŰjŠá†í mezivl†ádn†í astronomick†á organizace Evropy a v sou€Íasnosti nejproduktivn€ŰjŠá†í pozemn†í astronomick†á observatoŠŮ. ESO podporuje celkem 15 €Ílensk†­ch zem†í: Belgie, Braz†ílie, €Ěesk†á republika, D†ánsko, Finsko, Francie, It†álie, N€Űmecko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Šŕpan€Űlsko, Šŕv†édsko, Šŕv†­carsko a Velk†á Brit†ánie. ESO uskute€ÍŠČuje ambici†zn†í program zam€ŰŠŮen†­ na n†ávrh, konstrukci a †Ąsp€ŰŠán†­ chod v†­konn†­ch pozemn†ích pozorovac†ích komplexŠď umoŠŹŠČuj†íc†ích astronomŠďm dos†áhnout v†­znamn†­ch v€Űdeck†­ch objevŠď. ESO tak†é vedouc†í †Ąlohu pŠŮi podpoŠŮe a organizaci spolupr†áce v astronomick†ém v†­zkumu. ESO provozuje tŠŮi unik†átn†í pozorovac†í stŠŮediska sv€Űtov†ého v†­znamu nach†ázej†íc†í se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na ObservatoŠŮi Paranal provozuje Velmi velk†­ teleskop (VLT), coŠŹ je nejvysp€ŰlejŠá†í astronomick†á observatoŠŮ pro viditelnou oblast sv€Űtla, a tak†é dva dalŠá†í pŠŮehl†ídkov†é teleskopy. VISTA pracuje v infra€Íerven†é €Í†ásti spektra a je nejv€ŰtŠá†ím pŠŮehl†ídkov†­m dalekohledem na sv€Űt€Ű, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je nejv€ŰtŠá†ím teleskopem navrŠŹen†­m k prohl†ídce oblohy v†­hradn€Ű ve viditeln†é €Í†ásti spektra. ESO je evropsk†­m partnerem revolu€Ín†ího astronomick†ého teleskopu ALMA, nejv€ŰtŠá†ího astronomick†ého projektu sou€Íasnosti. Pro viditelnou a bl†ízkou infra€Íervenou oblast ESO rovn€ŰŠŹ pl†ánuje nov†­ dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s prim†árn†ím zrcadlem o prŠďm€Űru 39 metrŠď, kter†­ se stane ňŔŢnejv€ŰtŠá†ím okem do vesm†íruňŔÜ.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
n†árodn†í kontakt
Astronomick†­ †Ąstav AV €ĚR, 251 65 OndŠŮejov, €Ěesk†á republika
Email: votruba@physics.muni.cz

JiŠŮ†í Srba
pŠŮeklad
Hv€Űzd†árna ValaŠásk†é MeziŠŮ†í€Í†í, p. o., €Ěesk†á republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Jos†é Luis Ortiz
Instituto de Astrof†ísica de Andaluc†ía, CSIC
Granada, Spain
Tel.: +34 958 121 311
Mobil: +34 622 233 836
Email: ortiz@iaa.es

Bruno Sicardy
Observatoire de Paris
Paris, France
Tel.: +33 6 19 41 26 15
Email: bruno.sicardy@obspm.fr

Noemi Pinilla-Alonso
Earth and Planetary Sciences Department, University of Tennessee
Knoxville, USA
Tel.: +1 865 974 2699
Email: npinilla@seti.org

Emmanuel Jehin
Institut d'Astrophysique de I'Universit†é de Li†čge
Li†čge, Belgium
Tel.: +32 4 3669726
Email: ejehin@ulg.ac.be

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer
Garching bei M†Žnchen, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je pŠŮeklad tiskov†é zpr†ávy ESO eso1246. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovn†íku z jednotliv†­ch €Ílensk†­ch zem†í ESO, jejichŠŹ †Ąkolem je slouŠŹit jako kontaktn†í osoby pro lok†áln†í m†édia.
PouŠŹit†í sn†ímkŠď a vide†í ESO
Jste novin†áŠŮ? PŠŮ†íhlaŠáte se k odeb†ír†án†í zpravodaje ESO Media.

O zpr†áv€Ű

Obr†ázky

PŠŮedstava povrchu trpasli€Í†í planety Makemake
PŠŮedstava povrchu trpasli€Í†í planety Makemake
Pohyb st†ínu trpasli€Í†í planety Makemake po Zemi 23. dubna 2011
Pohyb st†ínu trpasli€Í†í planety Makemake po Zemi 23. dubna 2011

Videa

Z†ákryt hv€Űzdy trpasli€Í†í planetou Makemake 23. dubna 2011
Z†ákryt hv€Űzdy trpasli€Í†í planetou Makemake 23. dubna 2011

Prohl†édn€Űte si tak†é naŠáe

PoŠálete n†ám koment†áŠŮ!
Subscribe to receive news from ESO in your language
Accelerated by CDN77