. : http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1105/
: Unknown
: Wed Apr 13 07:08:01 2016
: IBM-866
: t tauri
Odraz dokonalosti | ESO esko

eso1105cs — Tiskov zprva (snmek)

Odraz dokonalosti

16. nora 2011

stednm motivem tohoto snmku je mlhovina Messier 78 (M 78). Hvzdy, kter toto ndhern divadlo zpsobuj, vak tentokrt zstaly v pozad. Jejich jasn modr svtlo rozptyluj prachov ͆stice v mlhovin. Zbr byl poنzen pomoc kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO, kter se nachz na observatoi La Silla v Chile. Originln soubor snmk tohoto objektu si ke zpracovn vybral tak celkov vtz soutۊe ESO Hidden Treasures 2010 Igor Chekalin.

Objekt M 78 je dokonalm pنkladem reflexn mlhoviny, kde ultrafialov zen hvzd nen natolik intenzivn, aby dostaten ionizovalo a rozzilo plyn. Jejich svtlo je pouze rozptylovno prachovmi ͆sticemi mlhoviny. Pesto lze mlhovinu M 78 dobe pozorovat i v malm dalekohledu; jedn se toti o jednu z nejjasnjch reflexnch mlhovin na obloze. Nachz se asi 1600 svtelnch let od ns smrem do souhvzd Orion a naleznete ji severn od nejvchodnj hvzdy Orionova psu.

Tento snmek mlhoviny M 78 poنzen dalekohledem MPG/ESO o prmru zrcadla 2,2 m na observatoi La Silla byl sloen z dat, kter v archivu ESO vybral Igor Chekalin a kter mu pinesla vtzstv v tto prestin soutۊi. [1]

Svtle modr barva, kterou vidte na obrzku, pesn odpovd dominantn barv mlhoviny. Modr odstny jsou u reflexnch mlhovin obvykl, nebo dky mechanismm rozptylu zen na malch prachovch ͆sticch jsou krat vlnov dlky modrho zen rozptylovny vce ne del vlny ervenho svtla.

Krom zنc mlhoviny obsahuje snmek i adu dalch pozoruhodnch detail. Z levho hornho do pravho dolnho rohu snmku se thne mohutn ps prachu zcela odstiujc svtlo hvzd v pozad. V pravm dolnm rohu si mete vimnout tak ady narovlch tvar, kter vznikaj dky tzv. jetm tj. materilu vyvrhovanmu mladmi hvzdami, kter se nedvno zrodily a jsou stle ponoeny hluboko v mlhovin.

Hlavnmi zdroji svtla ozaujcmi mlhovinu M 78 jsou dv jasn hvzdy s katalogovm oznaenm HD 38563A a HD 38563B. Najdeme zde vak celou adu dalch stlic vetn asi 45 velmi mladch (jen 10 milion let starch) hvzd s nzkou hmotnost. V jejich nitrech je zatm pنli nzk teplota na zaehnut termojadern fze a tyto zrodky jsou oznaovny jako hvzdy typu T Tauri. Jejich studium je vznamn pro pochopen ranch stdi vvoje hvzd a formovn planetrnch systm.

Je pozoruhodn, jak se cel komplex mlhovin v poslednch nkolika desetiletch npadn zmnil. V noru 2004 poنdil zkuen amatrsk astronom Jay McNeil snmek tto oblasti pomoc teleskopu o prmru jen 75 mm a byl pekvapen, e v mstech, kde dنve nic podobnho nebylo, nalezl novou jasnou mlhovinu (jedn se o npadn vjovit tvar ve spodn ͆sti na fotografie). Objekt je dnes znm jako McNeilova mlhovina a jedn se pravdpodobn o velmi rychle se mnc reflexn mlhovinu kolem mlad hvzdy.

Tento barevn snmek byl sloen z mnoha jednotlivch zbr poنzench pes modr, lutozelen, erven a H-alfa filtr (zobrazujc zen vodku). Celkov doba expozice pro jednotliv filtry byla 9; 9; 17,5 a 15,5 minuty.

Poznmky

[1] Igor Chekalin z Ruska vybral surov data pro tento zbr M 78 z archivu ESO v rmci soutۊe Hidden Treasures (eso1102). Snmky zrun zpracoval a jeho prce zskala prvn cenu (Flickr link). Tm expert ESO na zpracovn obrazu pouil pvodn data v plnm rozlien a vsledek mete vidt v zhlav lnku.

Dal informace

ESO (Evropsk jin observato) je hlavn mezinrodn astronomickou organizac Evropy a patن k nejproduktivnjm astronomickm observatoنm svta. Je podporovna 15 lenskmi stty, ktermi jsou: Belgie, Brazlie, esk republika, Dnsko, Finsko, Francie, Itlie, Nmecko, Nizozem, Portugalsko, Rakousko, panlsko, vdsko, vcarsko a Velk Britnie. ESO m za cl vvoj, konstrukci a provoz vkonnch pozemnch astronomickch zaنzen, kter umon vznamn vdeck objevy. ESO tak hraje pedn roli pi propagaci a organizaci mezinrodn spoluprce na poli astronomickho vzkumu. ESO v souasnosti provozuje ti observatoe svtov rovn: La Silla, Paranal a Chajnantor, kter se nachzej na pouti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachz VLT (Very Large Telescope = Velmi velk dalekohled) nejvysplej pozemn dalekohled pracujc ve viditelnm svtle a VISTA, nejvt pehldkov dalekohled pro infraervenou oblast na svt. Zrove je ESO evropskm zstupcem nejvtho astronomickho projektu vech dob teleskopu ALMA budovanho na planin Chajnantor. V souasnosti ESO plnuje vstavbu Evropskho extrmn velkho dalekohledu (E-ELT), kter bude mt prmr primrnho zrcadla 42 metr. Ml by pracovat v infraervenm i viditelnm oboru zen a stane se nejvtm dalekohledem svta.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
nrodn kontakt
Astronomick stav AV R, Ondejov 251 65, esk republika
Tel.: 420 322 620 147
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiن Srba
peklad
Hvzdrna Valask Meziن͆, p. o., esk republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer
Garching bei Mnchen, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je peklad tiskov zprvy ESO eso1105. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovnku z jednotlivch lenskch zem ESO, jejich kolem je slouit jako kontaktn osoby pro lokln mdia.
Pouit snmk a vide ESO
Jste novin? Pنhlate se k odebrn zpravodaje ESO Media.

O zprv

Tiskov zprva .:eso1105cs
Jmno:M 78, Messier 78
Typ:Milky Way : Nebula : Appearance : Reflection
Facility:MPG/ESO 2.2-metre telescope

Obrzky

Messier 78: reflexn mlhovina v souhvzd Orionu
Messier 78: reflexn mlhovina v souhvzd Orionu
M 78: reflexn mlhovina v Orionu
M 78: reflexn mlhovina v Orionu
Highlights of Messier 78: a reflection nebula in Orion
Highlights of Messier 78: a reflection nebula in Orion
pouze anglicky
McNeil's Nebula in Messier 78
McNeil's Nebula in Messier 78
pouze anglicky

Videa

Zooming in on Messier 78
Zooming in on Messier 78
pouze anglicky
Panning across the reflection nebula Messier 78
Panning across the reflection nebula Messier 78
pouze anglicky
Messier 78 (3D Animation)
Messier 78 (3D Animation)
pouze anglicky

Prohldnte si tak nae

Polete nm koment!
Subscribe to receive news from ESO in your language
Accelerated by CDN77