. : http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1015/
: Unknown
: Wed Apr 13 07:11:05 2016
: IBM-866
: m 103
Letn metanov obloha na Tritonu | ESO esko

eso1015cs — Tiskov zprva (vdeck)

Letn metanov obloha na Tritonu

7. dubna 2010

Podle dosud prvn infraerven analzy atmosfry Neptunova msce Triton je na jeho jin polokouli lto v plnm proudu. Tm astronom pracujcch s dalekohledem ESO/VLT objevil v atmosfe msce oxid uhelnat a poprv ze Zem detekoval pنtomnost metanu. Pozorovn tak odhalila, e jemn atmosfra podlh sezonnm vlivm, jej mohutnost se pi zahنt zvtuje.

Nali jsme pesvdiv dkazy, e i pes obrovskou vzdlenost mezi Sluncem a Tritonem je slunen zen na povrchu msce stle citeln. Ve skutenosti m tento ledov msc podobn ron obdob jako Zem, jen se mn mnohem pomaleji, نk Emmanuel Lellouch, vedouc autor lnku oznamujcho vsledky v asopise Astronomy & Astrophysics.

Prmrn povrchov teplota na Tritonu se pohybuje kolem -235 C, na jeho severn polokouli panuje nyn zima a na jin lto. Jak se jin polokoule prohنv, tenk vrstva zmrzlho dusku, metanu i oxidu uhelnatho na povrchu pomalu sublimuje. Plyn se uvoluje do atmosfry a ta se stv s postupujcm ltem stle mohutnj. Pi Neptunov period obhu 165 let trv lto na Tritonu dle jak 40 pozemskch rok a letn slunovrat nastal na jin polokouli msce teprve v roce 2000.

Na zklad mۊen mnostv plynu odhadli Lelleuch a jeho tm, e tlak v Tritonov atmosfe mohl stoupnout a 4krt ve srovnn s jarnmi hodnotami, kter namۊila v roce 1989 kosmick sonda Voyager 2. Aktuln atmosfrick tlak se pohybuje mezi 40 65 mikrobary, co je asi 20 000krt ni hodnota ne na Zemi.

Bylo znmo, e oxid uhelnat se ve zmrzl podob na povrchu Tritonu vyskytuje. Lellouch a jeho tm vak objevil, e nejsvrchnj vrstva povrchu obsahuje a desetkrt vce CO ne vrstvy poloen n튬e. A prv tento tenk film je zodpovdn za nrst mnostv plynu v atmosfe. Pestoe hlavn slokou atmosfry na Tritonu je dusk (stejn jako na Zemi), velmi dleitm plynem, objevenm v atmosfe Tritonu sondou Voyager a teprve nyn detekovanm i ze Zem, je metan. Nyn, kdy jsme objevili oxid uhelnat a pemۊili mnostv metanu v atmosfe Tritonu, musej bt revidovny vechny klimatick a atmosfrick modely pro toto tleso, نk spoluautorka Catherine de Bergh.

Triton je s prmrem 2 700 km (tmۊ tetina prmru Msce) zdaleka nejvtm ze 13 Neptunovch msc a v poad sedmm nejvtm mscem ve Slunen soustav. Triton vdce fascinoval ji od svho objevu v roce 1846 svm retrogrdnm pohybem [1]. Pro souasn astronomy je zajmav svoj geologickou aktivitou a rznmi typy zmrzlch ltek na povrchu (dusk, voda, such led oxid uhliit).

Pozorovn atmosfry Tritonu nen pi ticetkrt vt vzdlenosti od Slunce ve srovnn se Zem nijak lehk kol. V 80. letech se objevily teoretick prce pedpovdajc atmosfrick tlak na Tritonu srovnateln s Marsovou atmosfrou (asi 7 milibar). Teprve v roce 1989 sonda Voyager proltla kolem planety Neptun a zmۊila tak vlastnosti Tritovovy atmosfry. Ukzalo se, e tlak je pouhch 14 mikrobar, co je 70 000krt mn ne na Zemi. Od t doby jsou vdci opt odkzni na velmi omezen mۊen provdn z povrchu Zem. Prostednictvm zkryt (kaz, pi kterch objekt Slunen soustavy pechz ped hvzdou) se v 90. letech minulho stolet podailo prokzat, e atmosfrick tlak na Tritonu stoup. K detailnjmu vzkumu Tritonovy atmosfry ze Zem bylo poteba vyvinout spektrograf CRIRES (Cryogenic High-Resolution Infrared Echelle Spectrograph = Echellv kryogenn spektrograf pro infraervenou oblast s vysokm rozlienm) a spojit jej s dalekohledem ESO/VLT. Potebovali jsme vysokou citlivost a vysok rozlien spektrografu CRIRES, abychom zskali detailn spektra velmi نdk Tritonovy atmosfry, نk spoluautor Ulli Kufl. Proveden mۊen jsou sou͆st rozshlho programu, kter mimo jin studuje atmosfru Pluta [eso0908].

Pluto je toti povaovno za blzkho pنbuznho Tritonu s podobnmi podmnkami. Objev oxidu uhelnatho na Tritonu vedl k obnoven zjmu o studium atmosfry Pluta a k astronomickmu zvodu o prvn pozorovn stop tto sloueniny tak v atmosfrch jet vzdlenjch trpasli͆ch planet.

Toto je vak pouze prvn krok ve snaze astronom pracujcch se spektrografem CRIRES porozumt fyzice atmosfr vzdlench tles Slunen soustavy. Nyn meme zahjit pravideln monitoring atmosfry Tritonu a zjistit mnoho o jejch seznnch zmnch v prbhu nsledujcch desetiletch, نk Lellouch.

Poznmky

[1] Triton je jedinm velkm mscem ve Slunen soustav, kter kolem sv planety obh po retrogrdn drze (obh v opanm smyslu, ne se odehrv rotace planety). To je jeden z dvod, pro se vdci domnvaj, e Triton je ve skutenosti tlesem z Kuiperova psu zachycenm Neptunem. Jeho vlastnosti by tedy mohly bt velmi podobn Plutu a dalm trpasli͆m planetm.

Dal informace

Vzkum byl prezentovn v asopise Astronomy & Astrophysics pod nzvem 'Detection of CO in Tritons atmosphere and the nature of surface-atmosphere interactions' autor E. Lellouch a kol. (DOI : 10.1051/0004-6361/201014339).

Sloen tmu: E. Lellouch, C. de Bergh, B. Sicardy (LESIA, Observatoire de Paris, France), S. Ferron (ACRI-ST, Sophia-Antipolis, France) a H.-U. Kufl (ESO).

ESO (Evropsk jin observato) je hlavn mezinrodn astronomickou organizac Evropy a patن k nejproduktivnjm astronomickm observatoنm svta. Je podporovna 14 lenskmi stty, ktermi jsou: Belgie, esk republika, Dnsko, Finsko, Francie, Itlie, Nmecko, Nizozem, Portugalsko, Rakousko, panlsko, vdsko, vcarsko a Velk Britnie. ESO m za cl vvoj, konstrukci a provoz vkonnch pozemnch astronomickch zaنzen, kter umon vznamn vdeck objevy. ESO tak hraje pedn roli pi propagaci a organizaci mezinrodn spoluprce na poli astronomickho vzkumu. ESO v souasnosti provozuje ti observatoe svtov rovn: La Silla, Paranal a Chajnantor, kter se nachzej na pouti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachz VLT (Very Large Telescope = Velmi velk dalekohled) nejvysplej pozemn dalekohled pracujc ve viditelnm svtle a VISTA, nejvt pehldkov dalekohled pro infraervenou oblast na svt. Zrove je ESO evropskm zstupcem nejvtho astronomickho projektu vech dob teleskopu ALMA budovanho na planin Chajnantor. V souasnosti ESO plnuje vstavbu Evropskho extrmn velkho dalekohledu (E-ELT), kter bude mt prmr primrnho zrcadla 42 metr. Ml by pracovat v infraervenm i viditelnm oboru zen a stane se nejvtm dalekohledem svta.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
Nrodn kontakt
Tel.: +420 267 103 040
Email: votruba@physics.muni.cz

Emmanuel Lellouch
LESIA, Observatoire de Paris
France
Tel.: +33 1 450 77 672
Email: emmanuel.lellouch@obspm.fr

Hans-Ulrich Kufl
ESO
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6414
Mobil: +49 160 636 5135
Email: hukaufl@eso.org

Henri Boffin
ESO - VLT Press Officer
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6222
Mobil: +49 174 515 43 24
Email: hboffin@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je peklad tiskov zprvy ESO eso1015. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovnku z jednotlivch lenskch zem ESO, jejich kolem je slouit jako kontaktn osoby pro lokln mdia.
Pouit snmk a vide ESO
Jste novin? Pنhlate se k odebrn zpravodaje ESO Media.

O zprv

Tiskov zprva .:eso1015cs
Jmno:Triton
Facility:Very Large Telescope
Science data:2010A&A...512L...8L

Obrzky

Triton (artist's impression)
Triton (artist's impression)
pouze anglicky

Videa

Triton (artist's impression)
Triton (artist's impression)
pouze anglicky

Prohldnte si tak nae

Polete nm koment!
Subscribe to receive news from ESO in your language
Accelerated by CDN77