eso0931cs — Tiskov zprva (snmek)
Blzk pنbuzn na Galaxie
2. zن 2009
ESO zveejnila nov obrzek sousedn galaxie NGC 4945, kter se podle mnohch astronom podob na domovsk Galaxii. Pestoe snmek zachycuje NGC 4945 ze strany, pozorovn dokazuj, e jde o spirln galaxii s klasickmi rameny a centrln vdut s pنkou. Oproti nai Galaxii m NGC 4945 jasnj centrln oblast, ve kter se nachz superhmotn ern dra, jen pohlcuje mnostv hmoty a uvoluje energii do okolnho vesmrnho prostoru.
NGC 4945 se nachz pouze 13 milin svtelnch let o ns, smrem do souhvzd Kentaura. Meme ji spatit ji v malm astronomickm dalekohledu. Oznaen objektu obsahuje poadov ͆slo 4945 v katalogu NGC (New General Catalogue), jen sestavil dnsk astronom John Louis Emil Dreyer v osmdestch letech 19. stolet. Za objevitele je povaovn skotsk astronom James Dunlop, kter galaxii poprv pozoroval v roce 1826 z Austrlie.
Snmek byl poنzen 2,2 metrovm dalekohledem MPG/ESO osazenm kamerou WFI (Wide Field Imager) na observatoi La Silla. Z naeho pohledu m galaxie doutnkov tvar, nicmn ve skutenosti jde o irok, tenk disk s hvzdami a zنcm plynem soustednm ve spirlnch ramenech. Za pomoci specilnch pozorovacch filtr je na snmku zvraznno zen vodku a meme tak vidt oblasti, kde dochz k tvorb hvzd.
Jin pozorovn odhalila, e galaxie m aktivn jdro. Centrln vdu tak vyzauje vce energie, ne je bۊn u klidnjch protjk, napنklad u na Galaxie. Vdci ad NGC 4945 mezi tzv. Seyfertovy galaxie, pojmenovan podle americkho astronoma Carl K. Seyferta, kter napsal v roce 1943 prci, v n튬 popisuje neobvykl zen nkterch galaktickch jder. Astronomov pedpokldaj, e za aktivitu takovch jader jsou zodpovdn centrln supermasivn ern dry. Ty svoj gravitac pitahuj a urychluj prach a plyn, kter se zahنv na vysokou teplotu a za͆n vyzaovat energii vetn rentgenovho zen a ultrafialovho svtla. ernou dru ve svm centru obsahuje vtina velkch spirlnch galaxi nevyjmaje tu na, nicmn mnoho z nich vzhledem k pokroilmu stupni vvoje galaxie ji nen aktivn.
Dal informace
ESO (Evropsk jin observato) je mezinrodn evropskou organizac pro astronomii. Jejmi leny (14) jsou: Belgie, esk republika, Dnsko, Finsko, Francie, Itlie, Nmecko, Nizozem, Portugalsko, Rakousko, panlsko, vdsko, vcarsko a Velk Britnie. ESO m za cl vvoj, konstrukci a provoz vkonnch pozemnch dalekohled, jen zpنstupn astronomm vznamn vdeck objevy. ESO tak hraje pedn roli v astronomickm vzkumu a mezinrodn spoluprci. V souasnosti provozuje svtov jedinen observatoe, je se nachzej na pouti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvysplej pozemn dalekohled pracujc ve viditelnm svtle Velmi velk dalekohled (VLT). Zrove je ESO evropskm zstupcem nejvtho astronomickho projektu vech dob teleskopu ALMA. V souasnosti ESO plnuje vstavbu Evropskho extrmn velkho dalekohledu (E-ELT), kter bude mt prmr primrnho zrcadla 42 metr. Bude pracovat ve viditelnm a infraervenm oboru a stane se nejvtm dalekohledem svta.
Kontakty
Viktor Votruba
Nrodn kontakt
Tel.: +420 267 103 040
Email: votruba@physics.muni.cz
Henri Boffin
ESO
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6222
Email: hboffin@eso.org
O zprv
Tiskov zprva .: | eso0931cs |
Legacy ID: | PR 31/09 |
Facility: | MPG/ESO 2.2-metre telescope |