. : http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso0942/
: Unknown
: Wed Apr 13 07:49:26 2016
: IBM-866
: m 103
Exoplanety klem k zhadnmu sloen Slunce | ESO esko

eso0942cs — Tiskov zprva (vdeck)

Exoplanety klem k zhadnmu sloen Slunce

11. listopadu 2009

Detailn studium vzorku 500 hvzd, z nich 70 obklopuje znm planetrn systm, poslouilo k vyeen letit zhady slunenho lithia. Tm astronom vyuvajcch vkonn spektrograf ESO/HARPS objevil, e hvzdy slunenho typu obklopen planetami mnohem efektivnji ni͆ lithium ve svm nitru, ne stejn hvzdy bez planetrnch systm. Krom toho, e se tak podailo vyeit problm nedostatku lithia na Slunci, zskali astronomov tak velmi efektivn nstroj, jak odhalit hvzdy s planetrnm systmem.

Ji tmۊ 10 let jsme se pokoueli zjistit, co odliuje hvzdy doprovzen planetami od jejich osamocench protjk, نk Garik Israelian, vedouc autor lnku, kter tento tden vyjde v asopise Nature. Nyn jsme objevili, e mnostv lithia ve hvzdch podobnch Slunci zvis na tom, zda maj, i nemaj planety.

Po desetilet byly u naeho Slunce zaznamenvny ni hodnoty obsahu tohoto prvku ve srovnn s dalmi hvzdami slunenho typu a astronomov nebyli schopni tuto anomlii vysvtlit. Objev tto vlastnosti u dalch hvzd s planetami vak poskytuje zcela pirozen vysvtlen letit zhady, kter je podle ns velmi jednoduch. Slunce jev nedostatek lithia, protoe m planetrn systm, dodv Israelian.

Tento zvr je zaloen na analze 500 hvzd, vetn 70, kter host ji objeven planetrn systm. Vtina z tchto stlic byla po adu let pravideln monitorovna pomoc pنstroje ESO High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher, znmho jako HARPS. Tento spektrograf je nainstalovn na teleskopu ESO o prmru 3,6 m a je nejspۊnjm svtovm lovcem exoplanet. Jedn se v souasnosti o nejvt mon vzorek, kter nm umon odhalit, ͆m jsou hvzdy s planetrnmi systmy vjimen, نk spoluautor Michel Mayor.

Astronomov se pedevm zajmali o hvzdy slunenho typu, kter tvoily tmۊ tvrtinu celho vzorku. Vtina z hvzd hostcch planetrn systm, obsahovala mn ne 1 % mnostv lithia ve srovnn s ostatnmi. Stejn jako nae Slunce byly tyto hvzdy velmi efektivn pi spalovn lithia, kter zskaly pi svm vzniku, نk len tmu Nuno Santos. Dky pouit takto uniktn velkho vzorku meme tak vylouit, e sn튬en obsah lithia m pنm vztah k njak jin vlastnosti dan hvzdy, napنklad jejmu stن.

Na rozdl od ostatnch prvk leh͆ch ne elezo nejsou atomy lithia, berylia i bru ve velkm mnostv produkovny hvzdami. Vdci se domnvaj, e lithium sloen jen ze tن proton a ty neutron bylo z velk ͆sti vytvoeno krtce po Velkm tesku ped 13,7 miliardami let. Take pokud tento prvek nebyl njakm procesem znien v nitrech samotnch hvzd, mla by vtina z nich obsahovat jeho stejn pomrn mnostv.

Tento vsledek poskytuje astronomm novou levnou metodu pro hledn planetrnch systm: na zklad mۊen zastoupen lithia ve hvzdch je mon rozhodnout, kter jsou vhodn pro dal pozorovac programy hledn exoplanet.

Nyn kdy vme, e pنtomnost planet je spojena s nzkm obsahem lithia v mateskch hvzdch, zbv odhalit odpovdn fyzikln mechanismus. Existuje nkolik monost, jak planety mohou naruovat pohyb hmoty ve vnitnch ͆stech mateskch hvzd, mnit rozloen rznch chemickch prvk a tm zpsobit znien atom lithia. Je na teoreticch, aby ukzali, kter z proces je nejpravdpodobnj, uzavr Mayor.

Dal informace

Vzkum bude prezentovn v lnku, zveejnnm 12. listopadu 2009 v asopise Nature (Enhanced lithium depletion in Sun-like stars with orbiting planets, autor G. Israelian a kol.).

Sloen tmu: Garik Israelian, Elisa Delgado Mena, Carolina Domnguez Cerdea, and Rafael Rebolo (Instituto de Astrofisca de Canarias, La Laguna, Tenerife, Spain), Nuno Santos a Sergio Sousa (Centro de Astrofisica, Universidade de Porto, Portugal), Michel Mayor a Stphane Udry (Observatoire de Genve, Switzerland) a Sofia Randich (INAF, Osservatorio di Arcetri, Firenze, Italy).

ESO (Evropsk jin observato) je mezinrodn evropskou organizac pro astronomii. Jejmi leny (14) jsou: Belgie, esk republika, Dnsko, Finsko, Francie, Itlie, Nmecko, Nizozem, Portugalsko, Rakousko, panlsko, vdsko, vcarsko a Velk Britnie. ESO m za cl vvoj, konstrukci a provoz vkonnch pozemnch dalekohled, jen zpنstupn astronomm vznamn vdeck objevy. ESO tak hraje pedn roli v astronomickm vzkumu a mezinrodn spoluprci. V souasnosti provozuje svtov jedinen observatoe, je se nachzej na pouti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvysplej pozemn dalekohled pracujc ve viditelnm svtle Velmi velk dalekohled (VLT). Zrove je ESO evropskm zstupcem nejvtho astronomickho projektu vech dob teleskopu ALMA. V souasnosti ESO plnuje vstavbu Evropskho extrmn velkho dalekohledu (E-ELT), kter bude mt prmr primrnho zrcadla 42 metr. Bude pracovat ve viditelnm a infraervenm oboru a stane se nejvtm dalekohledem svta.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
Nrodn kontakt
Tel.: +420 267 103 040
Email: votruba@physics.muni.cz

Garik Israelian
Insitituto de Astrofisica de Canarias
Tenerife, Spain
Tel.: +34 922 60 5258
Email: gil@iac.es

Nuno Santos
Centro de Astrofisica da Universidade do Porto
Porto, Portugal
Tel.: +351 226 089 893
Email: Nuno.Santos@astro.up.pt

Sergio Sousa
Centro de Astrofisica da Universidade do Porto
Porto, Portugal
Email: sousasag@astro.up.pt

Michel Mayor
Observatory of Geneva University
Geneva, Switzerland
Tel.: +41 22 379 22 00
Email: Michel.Mayor@obs.unige.ch

Stphane Udry
Observatory of Geneva University
Geneva, Switzerland
Email: Stephane.Udry @obs.unige.ch

Connect with ESO on social media

Toto je peklad tiskov zprvy ESO eso0942. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovnku z jednotlivch lenskch zem ESO, jejich kolem je slouit jako kontaktn osoby pro lokln mdia.
Pouit snmk a vide ESO
Jste novin? Pنhlate se k odebrn zpravodaje ESO Media.

O zprv

Tiskov zprva .:eso0942cs
Legacy ID:PR 42/09
Facility:ESO 3.6-metre telescope
Science data:2009Natur.462..189I

Obrzky

Burning lithium inside a star (artist's impression)
Burning lithium inside a star (artist's impression)
pouze anglicky

Prohldnte si tak nae

Polete nm koment!
Subscribe to receive news from ESO in your language
Accelerated by CDN77