. : http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1044/
: Unknown
: Wed Apr 13 07:06:58 2016
: IBM-866
: arp 220
Gigantick galaktick kolize | ESO esko

eso1044cs — Tiskov zprva (snmek)

Gigantick galaktick kolize

10. listopadu 2010

Astronomov z Evropsk jin observatoe poنdili efektn nov snmek neobvykl galaxie NGC 7252. Tento galaktick spletenec vznikl pi kolizi dvojice pvodn samostatnch galaxi a pro astronomy pedstavuje vhodn objekt pro zkoumn vliv galaktickho slvn na vvoj vesmru.

NGC 7252 je oznaen pro pr interagujcch galaxi ve fzi slvn, kter se nachz 220 milion svtelnch let od ns a na obloze byste jej nalezli v souhvzd Vodne (Aqr). Objekt je t銬 znm pod oznaenm Arp 226 nebo jako Atoms-for-Peace Galaxy [1]. Je dostaten jasn, aby jej mohli spatit i amatrt astronomov, ovem pouze jako malou mlhavou kuliku. Tento velmi hlubok snmek byl poنzen pomoc kamery Wide Field Imager na dalekohledu MPG/ESO o prmru 2,2 m, kter se nachz na observatoi La Silla v Chile.

Vzjemn kolize galaxi pedstavuj jeden z nejdleitjch proces, kter ovlivuj vvoj samotnho vesmru a jejich studium poskytuje dleit informace o pvodu galaxi. Tyto kolize jsou vak zdlouhavm procesem, kter trv stovky milion let, co astronomm poskytuje dostatek asu na jeho sledovn.

Uveden obrzek galaxie NGC 7252 reprezentuje stav kolize ve fzi maximlnho chaosu. Vsledek komplikovanch gravitanch interakc pedstavuj zvltn ohony thnouc se daleko do prostoru, kter jsou tvoeny proudy vyvrench hvzd, ale tak plynem a prachem. Snmek tak zachycuje obrovsk oblky, kter vznikly v dsledku promchvn materilu (plynu i hvzd) kolidujcch galaxi a jejich nabalen kolem novho spolenho jdra. Zatmco ͆st hmoty byla vyvrena do okol, jin partie byly naopak stlaeny do mnohem menho prostoru, co vedlo k nastartovn mohutn tvorby novch hvzd. Tak vznikly stovky velmi mladch hvzdokup, kter jsou star jen asi 50 a 500 milion let. Spekuluje se o tom, e tyto objekty by mohly pedstavovat ran vvojov stadia vvoje kulovch hvzdokup.

Galaxie NGC 7252 by mohla bt pedobrazem osudu na vlastn Galaxie. Astronomov toti spo͆tali, e za 2 a 3 miliardy let dojde k jej kolizi se sousedn velkou galaxi v Andromed (M 31). Nen vak teba propadat panice. Hustota hvzd v prostoru je dokonce i pi vzjemnm setkn dvou galaxi velmi nzk. Je tedy velmi nepravdpodobn, e by pi tomto procesu zaniklo Slunce pنmou koliz s njakou jinou hvzdou.

Velmi neobvykl anglick pojmenovn objektu Atoms-for-Peace Galaxy m stejn neobvykl pvod. V prosince 1953 pednesl americk prezident Eisenhower e, kter bv oznaovna jako Atoms for Peace (Jdro pro mr). Jej hlavn mylenkou byla podpora mrovho vyuit jadern energie, co bylo v t dob, na po͆tku Studen vlky, velmi oehav tma. Tato e a nsledn mezinrodn konference naly ve vdeck komunit takovou odezvu, e byl objekt 7252 pojmenovn Atoms-for-Peace Galaxy. A je to v mnoha ohledech pilhav nzev: objekt, kter pozorujeme, je vsledkem setkn dvou galaxi, kter se spojily a vytvoily nco novho velkho; podobn jako pi jadern fzi. Obن ohony a oblky navc pipomnaj uebnicov diagram elektron obhajcch atomov jdro.

Poznmky

[1] Anglick nzev Atoms-for-Peace Galaxy nem uvan esk ekvivalent.

Dal informace

ESO (Evropsk jin observato) je hlavn mezinrodn astronomickou organizac Evropy a patن k nejproduktivnjm astronomickm observatoنm svta. Je podporovna 14 lenskmi stty, ktermi jsou: Belgie, esk republika, Dnsko, Finsko, Francie, Itlie, Nmecko, Nizozem, Portugalsko, Rakousko, panlsko, vdsko, vcarsko a Velk Britnie. ESO m za cl vvoj, konstrukci a provoz vkonnch pozemnch astronomickch zaنzen, kter umon vznamn vdeck objevy. ESO tak hraje pedn roli pi propagaci a organizaci mezinrodn spoluprce na poli astronomickho vzkumu. ESO v souasnosti provozuje ti observatoe svtov rovn: La Silla, Paranal a Chajnantor, kter se nachzej na pouti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachz VLT (Very Large Telescope = Velmi velk dalekohled) nejvysplej pozemn dalekohled pracujc ve viditelnm svtle a VISTA, nejvt pehldkov dalekohled pro infraervenou oblast na svt. Zrove je ESO evropskm zstupcem nejvtho astronomickho projektu vech dob teleskopu ALMA budovanho na planin Chajnantor. V souasnosti ESO plnuje vstavbu Evropskho extrmn velkho dalekohledu (E-ELT), kter bude mt prmr primrnho zrcadla 42 metr. Ml by pracovat v infraervenm i viditelnm oboru zen a stane se nejvtm dalekohledem svta.

Kontakty

Viktor Votruba
nrodn kontakt
Astronomick stav AV R, Ondejov 251 65, Czech Republic
Tel.: 420 322 620 147
Email: votruba@physics.muni.cz

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer
Garching bei Mnchen, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je peklad tiskov zprvy ESO eso1044. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovnku z jednotlivch lenskch zem ESO, jejich kolem je slouit jako kontaktn osoby pro lokln mdia.
Pouit snmk a vide ESO
Jste novin? Pنhlate se k odebrn zpravodaje ESO Media.

O zprv

Tiskov zprva .:eso1044cs
Jmno:NGC 7252
Typ:Milky Way : Galaxy : Type : Interacting
Facility:MPG/ESO 2.2-metre telescope

Obrzky

Atoms-for-Peace: a galactic collision in action*
Atoms-for-Peace: a galactic collision in action*
pouze anglicky
A galactic collision in the constellation of Aquarius
A galactic collision in the constellation of Aquarius
pouze anglicky
Wide-field view of the field around NGC 7252: the Atoms-for-Peace galaxy
Wide-field view of the field around NGC 7252: the Atoms-for-Peace galaxy
pouze anglicky

Videa

Zooming in on Atoms-for-Peace: a galactic collision in action
Zooming in on Atoms-for-Peace: a galactic collision in action
pouze anglicky
Pan over Atoms-for-Peace: a galactic collision in action
Pan over Atoms-for-Peace: a galactic collision in action
pouze anglicky

Prohldnte si tak nae

Polete nm koment!
Subscribe to receive news from ESO in your language
Accelerated by CDN77